Jazyk a řeč - 3. Rozlišování hlásek ve slově

Fonematický sluch je schopnost rozlišovat sluchem fonémy, tj. hlásky mateřského jazyka, které mají funkci významotvornou. Změnou fonému ve slově se změní i význam slova.   Specifická schopnost sluchového vnímání a rozlišování fonémů mateřského jazyka se vyvíjí na základě dlouhodobého a přiměřeného podněcování sluchového vnímání a poznávání zvuků a řečových podnětů a na základě přiměřeně podněcovaného vývoje řeči dítěte. Dostatečně rozvinutý fonematický sluch je důležitý pro vývoj zřetelné a správné výslovnosti i pro osvojení čtení a psaní.  

Obsah souboru  

Dvojice (trojice ) obrázků znázorňující pojmy – slova, ve kterých děti rozlišují dvojice (trojice) fonémů.

3 Aa Rozlišování samohlásek ve slově

Rozvoj myšlení – poznávání vlastností, opačných významů slov, vlastností trvalých i změny stavu.  Rozvíjení gramatiky – poznávání rodu podstatných jmen a přídavných jmen.  Sluchová výchova – rozlišování koncových samohlásek přídavných jmen.

40 dvojic slov (obrázků), která se liší navzájem samohláskou - rozlišování dvojic samohlásek ve slovech ve všech kombinacích. Dvojice jsou seřazené se stoupající náročností na rozlišení sluchem. (A-I písek-pásek., O-I kilo-kolo., A-U sad-sud., E-U stehy-stuhy., O-A hod-had., I-U tiká-ťuká., E-O zebe-zobe., E-A vlek-vlak., E-I les-lis., O-U stohy-stuhy.)

72 trojic přídavných jmen tvrdých, která se liší rodem, tedy koncovou samohláskou    (ý, á, é). Zároveň 36 dvojic přídavných jmen opačného významu. (Studený-studená-studené , teplý-teplá-teplé., nový-nová-nové, starý-stará-staré., suchý-suchá-suché, mokrý-mokrá-mokré).       

3 Ab Rozlišování délky samohlásky ve slovech

11 dvojic slov, která se liší ve dvojici délkou samohlásky. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek ve slovech. (A-Á pás-pas., E-É péro-pero., I-Í šípky-šipky.)  

3 Ba Rozlišování souhlásek ve slovech

40 dvojic slov, která se liší navzájem souhláskou. - rozlišování souhlásek na začátku slova (sítě-dítě, sad-had, šije-lije) - rozlišování souhlásek mezi dvěma samohláskami (osel-orel, vosa-voda, noty-nohy)

Dvojice souhlásek v obou skupinách jsou seřazené se vzrůstající náročností na sluchové rozlišení.

3 Bb Rozlišování souhlásek ve slovech

   130 dvojic slov,ve kterých se dvojice souhlásek liší jednou zvukovou charakteristikou nebo místem artikulace. Záměny těchto hlásek se ve vývoji řeči i při poruchách vývoje řeči vyskytují nejčastěji.

-      8 párů slov, ve kterých se střídají hlásky nosové a ústní (M-B mez-bez., N-D penály-pedály., Ň-Ď voní-vodí)
-      17 párů slov,ve kterých se střídají hlásky neznělé a znělé (P-B puk-buk., T-D tuby-duby., S-Z mísa-míza., CH-H chladí-hladí., F-V frká-vrká)
-      13 párů slov,ve kterých se střídají hlásky explosivní (případně polotřené) a hlásky třené (P-F potí se-fotí se., B-V balí-valí., Ď-J dílek-jílek., K-CH ková-chová., C-S cedí-sedí., Č-Š čumák-šumák)
-      13 párů slov, ve kterých se střídají sykavky řady S a Š, či hlásky dásňové a tvrdopatrové (S-Š kos-koš., Z-Ž zebra-žebra., C-Č cípek-čípek., T-Ť sytý-sytí.,D-Ď šedý-šedí., N-Ň plán-pláň)
-      16 párů slov ve kterých se navzájem střídají sykavky (C-Š cíp-šíp., Č-S čeká-seká., S-Ž sáček-žáček., Č-Z louče-louže., Z-Š plazí-plaší., C-Z cedník-zedník., Č-Ž čenich-ženich)
-      41 párů slov, která se liší souhláskami zvukově velmi podobnými, ve vývoji výslovnosti častěji zaměňovanými (S-T sele-tele., Z-D zub-dub., V-R vyje-ryje., V-J vede-jede., L-R lopuchy-ropuchy., V-H voní-honí., V-L ves-les., L-J led-jed., Č-Ť čelo-tělo., P-Ť puká-ťuká., K-Ť kape-ťape., K-P kůl-půl., K-T kůň-tůň., Š-CH šaty-chaty., S-F souká-fouká., C-T plácek-plátek., S-CH sladí-chladí)
-      3 páry slov, která se liší pořadím souhlásek ve slově (pec-cep., sova-vosa., hory-rohy)
-      13 párů slov, která se liší přítomností nebo nepřítomností jedné souhlásky ve skupině souhlásek (pádlo-prádlo., ves-vřes., luk-lusk)

V jednotlivých výše uvedených skupinách jsou páry uspořádány následovně :

-   rozlišování souhlásek na začátku slova., -   rozlišování souhlásek mezi dvěma samohláskami., -   rozlišování souhlásek na konci slova., -   rozlišování souhlásek v souhláskové skupině.