SATÉNOVÁ HVĚZDA

Po několika publikačních počinech spíše odborného charakteru z různých oborů lidské činnosti (konkrétně z oblasti historie, filosofie a práva) a po experimentování s prózou (novela a povídky) dovoluji si váženým čtenářům předložit tematicky pestrý soubor několika básní, jenž pokrývá stránky knížky, kterou právě otevíráte.
Kniha „Saténová hvězda“ je mým prvním a přiznávám se, že především hodně nesmělým pokusem o vlastní tvorbu na poli poezie. Než jsem se odhodlal vynést své verše ze šuplíku na denní světlo a než jsem konečně přistoupil k jejich vydání, dlouho jsem váhal, hlavně proto, že jednotlivé básně a básničky vznikaly v poměrně dlouhém časovém horizontu, což mohlo mít vliv na jejich kvalitu, a velmi často bylo jejich sepsání reakcí na nějakou životní událost, která mne v té které době potkala a o níž jsem se dříve ostýchal veřejnost zpravit. Někdy to byla událost se smutnými dopady, po které celkem přirozeně následovala báseň melancholičtějšího ražení, jindy zase šlo o událost veselou, po níž následovala báseň radostná, a potřetí třeba o příhodu, která byla spíše zajímavá než jen smutná nebo veselá.
Název jedné z básní pak posloužil i coby titul celé publikace, jak už to tak u souboru básniček bývá. Název básně „Saténová hvězda“ jsem zvolil proto, že mi tento titul připadal tak nějak nejpoetičtější a pro pojmenování celé knihy rozhodně příhodnější než například název balady „Libuše a Přemysl“, který by čtenáře mohl svádět k domněnce, že se jedná o knihu zaměřenou primárně na historii nebo na „Staré pověsti české“.
V souboru jsou zařazeny básně krátké i dlouhé, lyrické i epické, milostné i kritické. Nejrozsáhlejší publikovanou básní je historická balada „Přemysl a Libuše“, k jejímuž sepsání mne mimo jiné „přiměla“ reklama na jeden nejmenovaný a velmi úsměvně působící koprodukční film o naší nejslavnější polomytické kněžně. Oproti klasické baladě však není báseň o Přemyslovi a Libuši laděna vysloveně sentimentálně a není nad míru únosnosti zatížena smutnými motivy.
Mezi nejstručnější z publikovaných básní patří mj. i kompozice „Láska“, vcelku optimisticky laděný chvalozpěv na vznešený cit, který zažívá čas od času každý z nás. Lásce je věnováno ovšem více publikovaných básní, za všechny z nich můžeme zmínit „Pozdravy“ nebo „Křepelka“, byť milostné podbarvení mají kromě básniček o lásce i souběžně vydávané básně sociálně-kriticky laděné.
Do skupiny sociálně-kriticky zaměřených básní můžeme zařadit např. skladbu „Ženy internetového věku“ nebo báseň „Práce a svoboda“. Tyto kompozice jsou reakcí na některé všeobecně znepokojující jevy, s nimiž se setkáváme v dnešní hektické době.
Knížka je doplněna několika ilustracemi, z nichž některé vznikly s využitím běžné počítačové grafiky, jiné zase jen „s tužkou v ruce“. Notové zápisy u tří z vydávaných textů jsou rovněž toliko ilustrací, pouhým amatérským pokusem o popěvek a rozhodně si nekladu za cíl, aby se staly hitem. Názvy vyobrazení jsou uvedeny v jejich souhrnném přehledu.
Dovoluji si vyslovit skromnou naději, že i přes jistou tématickou nesourodost publikovaných básní bude tato knížka pro příznivce poezie zajímavým čtením; současně děkuji všem, kteří byli prvními posluchači a čtenáři nyní vydávaných básní, za jejich cenné připomínky a postřehy.
Pro úplnost poznamenávám, že postavy, které se vyskytují v jednotlivých básních, jsou záležitostí autorské fantazie a jejich podobnost se skutečnými osobami je tudíž jen čistě náhodná. Některé popisované situace však měly (či mají) alespoň částečný reálný předobraz.